1.5 Uvítací ceremoniál a příjezd spolubydlícího (pondělí 17. února 2020)

Přichází den, na který všichni studenti Erasmu čekají. Sházíme se v budově rektorátu, kde nás čeká uvítání na univerzitě Politehnica a obdržení organizačních instrukcí. V rozlehlé přednáškové místnosti se schází přibližně 200 zahraničních studentů. Na první pohled vidím ty typické národy, které sem přijely uskutečnit půlroční očistu alkoholem. Vidím zde mnoho Italů a Turků, slyším mnoho Francouzů. Snažím se nesmát při vyslovení arabského jména Salám a hodit tento nelichotivý český humor za hlavu společně se všemi předsudky vůči cizím zemím. Po příjemném uvítacím ceremoniálu se pouštím do řešení administrativních záležitostí.
Budova rektorátu v noci

 Tento den má na kolej dorazit můj spolubydlící, kterým jsem byl pasován na nejlepšího kamaráda ještě před prvním setkáním. Domluvili jsme se předem přes Facebook a setrvali v kontaktu přes WhatsApp. Navíc máme něco společného – jak já, tak on jsme jediní velvyslanci z našich zemí, zároveň jsme pravděpodobně jediní zástupci klanu Slovanů. Filip pochází z Černé Hory a jede si na Politehnicu pouze napsat svou diplomovou práci.

Filip přijíždí v podvečer na kolej, kde mu pomáhám vytáhnout zavazadla do pátého patra. Společně s buddym, kterého má náš pokoj společného, porušujeme základní pravidlo koleje a dáváme si na přivítání plechovku Plzně. Celkem si rozumíme, Filip má navíc dnes narozeniny, takže vyrážíme do města na uvítací párty. Zde nás čeká naprosto typická erasmácká akce, kde vládne chaos, fronta na bar, všude moc lidí, pokřikování po sobě na ulici a nekonečné seznamování s cizími lidmi. Alespoň jsem si také prožil, jaké je to být součástí této vřavy, kterou jinak jako přihlížející osoba nesnáším. Zpět na kolej se vracíme neoficiální taxislužbou. Na první pokus se zde sejdou dvě stejná vozidla, kdy první z nich nabírá špatné cestující. Po několika minutách zmatků se však vše vyřeší, my se dostáváme zpět na kolej a jdeme rovnou spát.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

2.7 Road trip do Banátu (19. října - 23. října 2020)

Obrázek
Na Erasmu v Bukurešti se nás sešla dobrá partička aktivních lidí, kteří mají chuť objevovat zapadlé kouty Rumunska. Není to úplně náhoda, že to jsou zejména Češi. Chystáme se navštívit pozůstatky české komunity v Banátu, kde existuje šest českých vesnic s lidmi, kteří si po dlouhých dvě stě let udrželi české zvyky, tradice a hlavně jazyk. Banát je region nacházející se na západě Rumunska (poblíž Srbska, kde hranici tvoří řeka Dunaj). O moc více toho o této oblasti nevíme, proto se naše pětičlenné představenstvo vrhlo do příprav a plánování výjezdu napříč Rumunskem za poznáváním kultury. Přípravy expedice České vesničky se nacházejí někde v kopcích daleko od hromadné dopravy, využití vlaků či autobusů tedy padá. Máme však kliku. Michal totiž přijel z Prahy do Bukurešti svou dodávkou. Sice mu to trvalo dva dny, musel objíždět maďarské hranice a po úspěšném příjezdu do „Malé Paříže“, jak je Bukurešti přezdíváno, se mu, cituji: „Vysral alternátor“, ale má pro nás dopravní prostředek k neza
Další informace

1.4 Toulky po bleším trhu a chvilka ekologie (neděle 16. února 2020)

Obrázek
Následuje neděle, poslední den volna před zahájením školy a poznáváním nových lidí. Vydávám se metrem na okraj Bukurešti. Zde by se měl nacházet velký bleší trh. Skutečně se zde odehrává. Prodávají se tu ty největší nesmysli, které člověk kdy viděl a vlastně i věci, které spatřil jen málokdo. Atmosféru dotváří hrající hudba ze všech stran a mnoho prodávajících z řad cikánského etnika. Harampádí je na trhu k dispozici každý týden od čtvrtka do neděle Po chvíli jsem si začal psát seznam nejdivnějšího sortimentu na prodej – v žebříčku zvítězily následující produkty: hotelová mýdla, 1 eurocent, rozbité světlo z automobilu, plynová maska, dětské plenky Huggies, kysané zelí, odznaky SS a placky s hákovým křížem. Jestli se někde nachází mé ztracené mobily, jsou určitě tady Po opuštění trhu si jdu vyzvednout starou španělskou kytaru, kterou jsem si vyhlédl na internetovém bazaru. Prodávající pán s potěšením vzpomíná na dávnou návštěvu Prahy a já si přebírám krásnou kyt
Další informace

2.9 Výlet Temešvár-Oradea-Kluž (19. listopadu – 24. listopadu 2020)

Obrázek
S třítýdenním předstihem kupujeme letenky na západ Rumunska. Nízkonákladový dopravce Blue Air láká jednosměrnými letenkami po vnitrozemí za 10 EUR, což je cena shodující se s doplatkem lůžka v nočním vlaku. Do košíku vkládáme let Bukurešť-Temešvár a vzápětí nakupujeme Kluž-Bukurešť. Na cestování a přesun vlakem z Temešváru přes Oradeu do Kluže máme 5 dní. Nabalují se k nám další kamarádi a nakonec nás letí osm. Ve čtvrtek večer přistáváme v Temešváru. Jednou už jsem zde byl, tak napomáhám koordinovat pohyb erasmácké vřavy z letiště do centra. Máme kontakt na zahraniční studenty z Temešváru, a tak je jdeme večer navštívit do kampusu. Potkáváme i dvě Češky, které si rády popovídají a které nám nabízejí provedení po městě následující den. Týž večer chvátáme na ubytování, abychom byli do večerky zpět. V Rumunsku je zákaz vycházení po 23. hodině. V stylovém hostelu posloucháme hudbu až do noci a oslavujeme narozeniny jednoho z nás. Katedrála; na přilehlém náměstí vypukla v prosinci roku 198
Další informace