1.2 Od desíti k pěti (čtvrtek 13. února 2020)

Druhý den ráno mě probouzí zbíječka pod okny a já si vybavuji, že musím pokračovat v průzkumu této země, který jsem vzal dobrovolně na svá bedra. Dle internetové databáze jsem prvním průkopníkem za ČVUT, kdo se přihlásil na univerzitu Politehnica v Bukurešti, a tak nesmím zanedbat ani jediný den k prohlídce oblasti.

Promenáda kolem městské přehrady

Vydávám se na krátký výběh. Během se dá krásně poznávat mnoho míst, aniž by to sežralo většinu dne. Brzy zjišťuji, že nepořádek, který večer zahalila tma, je nyní o dost výraznější (a tedy obtížněji ignorovatelný). Klusám podél říčky Dâmbovițy a jen kousek od své koleje vidím neudržované zahrady, kde sídlí bezdomovci. Tráva téměř není přes plasty vidět. Kličkuji mezi zaparkovanými auty, spadlými dráty elektrického vedení a všudypřítomnými stavebními pracemi. Hlava mi nebere, proč je všude takový bordel. Dobíhám k přehradě, jejíž bariéru tvoří betonová promenáda, a při výhledu na nevrlého hlídacího psa raději pozměňuji svou trasu. Vracím se zpět na kolej, spíše než běh vydýchávám tu neuspořádanost, kterou mé oči venku spatřily.

Toto srovnání obrázků dokazuje, jak může noční krása klamat - za tmy barevná věž, přes den ohavný vysílač

Odpoledne volím ještě jednu procházku po okolí. Procházím univerzitním kampusem. Podle schématické mapy kampus působil jako sympatické místo pro studenty, na vlastní oči byla opět vidět spíš neuspořádanost areálu. Na místě uvnitř kampusu, kterému by slušely lavičky na „poškolní chill“, se staví dvanáctipatrový dům nemající nic společného s Univerzitou. V architektonicky zajímavé budově rektorátu ohlašuji svůj příjezd a pokračuji do přilehlého parku. Park bohužel opět patří do kategorie Skládka, a tak ho raději zrychleným krokem opouštím.

Tento sloup elektrického vedení se nachází jen kousek od Fakulty elektrotechnické

Na ulici si všímám několika odlišných postřehů. Mnoho pozemků je ohraničeno plotem, který tvoří jakousi bariéru pro pěší. Přejít tedy z jednoho areálu do sousedního si většinou vyžaduje vyjít ven na hlavní ulici a následně vejít do vedlejšího areálu, což značně prodlužuje trasu.

Na ulicích se stále něco staví. To je poměrně pozitivní fakt, který dává této zemi šanci vytvořit schůdnější veřejný prostor pro živobytí. V důsledku četných staveb se na ulicích pohybuje mnoho dělníků v ošuntělém oblečení. Na každé ulici se opravují silnice, chodníky, obrubníky, nicméně vše je tak trochu „šité horkou jehlou“. Chybí tomu hlubší myšlenka. Například jsem si všiml, že nedaleko mé koleje se staví silniční most, který propojí nábřežní komunikaci s vnitřním okruhem města. Na nábřeží městské říčky, které by si spíše vyžadovalo utlumení automobilové dopravy, bude napojen betonový most o rozměrech srovnatelných s Barrandovským mostem na Jižní spojce. Takový projekt nedává smysl ani z dopravního hlediska a do budoucna odsuzuje další část města k trvalým kolonám i tam, kde raději mohli korzovat lidé.

Staví se o sto šest

Na druhou stranu alespoň oceňuji snahu budovat a zlepšovat zanedbané prostory. V Česku máme v porovnání dle mého názoru zajímavé projekty, ale vázne tam ta rychlost realizace, kdy dobrý projekt zabloudí někde v papírování na úřadě. Rumunsku to sice bude trvat ještě dlouho, ale určitou naději na posunutí této země mezi rozvinuté s jejich snahou vidím.

V dálce směrem do centra vidím část ohromného Parlamentu, který mi připomíná, že jsou zde i hezčí místa a že jsem dnes prošel skutečně tím nejohavnějším prostředím. Přicházím do moderního nákupního centra, které je k nerozeznání od našich. V Carrefouru je ohromný výběr potravin a v Pepcu lze sehnat veškeré vybavení do domácnosti. Mou stravu tvoří hlavě fastfoody, protože zatím nenalézám tu pravou rumunskou kuchyni. Navíc s obavami z jazykové bariéry je to prozatím nejlepší řešení.

Pěkně nasvícené nábřeží řeky Dâmbovițy

Vracím se zpět na kolej. Uvědomuji si, že právě přicházejí ty nejtěžší dny pobytu, jejichž příchod člověk očekává, ale přesto se na ně nedokáže připravit. Dokud tu nepoznám nové lidi, bude to trochu boj, ale to je samozřejmě součástí této zahraniční výzvy.