2.2 Výlet k Černému moři (neděle 4. října 2020)

Za jakým jiným účelem jet na jih Evropy než kvůli moři? Nevím. Proto utváříme malou skupinku cestovatelů a nasedáme do vlaku jedoucího k pobřeží Černého moře. Jedu já, spolubydlící ze Slovenska a nový kamarád z Francie. Naším cílem je jediné známější letovisko omývané Černým mořem – tím je přístavní město Constanța. O této destinaci jsem slyšel od své babičky, která sem jela v době komunismu obdivovat krásy světa. Dnes úlohu Constanțy nahrazuje pro Čechy spíše bulharský Burgas.

Za jakým účelem jet na východ Evropy než kvůli sledování absurdit? Nevím. Proto zírám z okna vlaku a pozoruji další a další nezvyklosti a úsměvné odlišnosti, které středoevropský mozek nepobírá. Vidím například auto jedoucí po poli, i když má hned vedle prašnou cestu, nebo hřbitov s náhodně umístěnými hroby snažícími se marně udržet pravoúhlý půdorys. Svižný vlak jede nekonečnými rovinami obohacenými o kravíny bez střech, vysoká napětí putujícími krajinou a navátým odpadem z civilizace.

Námořní dekorace

Constanța je vzdálená přes dvě stě kilometrů východně od Bukurešti a vlak tuto vzdálenost překoná za pouhé dvě hodiny. Když se blížíme k našemu cíli, po železničním mostě přejíždíme značně široký Dunaj s nákladní lodní dopravou. Za řekou mě fascinuje ohromná jaderná elektrárna, která vypadá, jako by už sama o sobě jeden jaderný výbuch zažila (a nemyslím tím ten černobylský z roku 1986).

Architektura muzea v centru Constanțy 

Constanța je páté největší město v zemi. Kromě velkého nákladního přístavu jsou na pobřeží rozsáhlé písečné pláže. Přímořské letovisko nás mile překvapilo – očekávali jsme spíše ruiny, ale je to místo, kam bych se nebál vyrazit na letní odpočinkovou dovolenou. Starobylé centrum nabízí k návštěvě řadu náboženským míst, kromě katolických a pravoslavných kostelů je to i mešita otevřená všem hostům. Porozhlédli jsme se tedy po střechách domů z minaretu.

Tlampač na vršku mešity nevyřkl žádný ortel, ani z něj Ortel nehrál

Při pobřeží vede turisticky navštěvovaná promenáda, z které je pěkný výhled na vcelku bouřlivé Černé moře. Součástí promenády je akvárium s mořskými nestvůrami, jež jsme za studentskou cenu 2 Lei (10 Kč) navštívili. Pěkná pobřežní promenáda přechází v několikakilometrovou pláž pokrytou drobnými mušlemi. Koupání jsem neodolal a poprvé si zaplaval v moři omývajícím břehy Ukrajiny, Ruska i Gruzie. Teplota vody snesitelná, moře až na pásmo zanesené řasami čisté, salinita nízká.

Pohled na rozlehlé pláže letoviska

Pláže sahají tak daleko od centra města, že na jejich konec ani nevidíme, natož abychom tam stihli dojít „po svých”. Loučíme se s Constanțou, městem, které předčilo naše očekávání od rumunského pobřeží. U nádraží přecházíme silnici po přechodu na zelenou s animovanou signalizací chodce a za tmy se po kolejích vracíme do Bukurešti.

Pohled z přímořské kolonády na nákladní přístav